Proč a jak řešit zatékání střechou

Zatéká vám do střechy? Vlhké skvrny na stropě nebo stěnách dosvědčují, že se voda dostala tam, kam neměla. Možná se to stává jen občas, v závislosti na počasí. Tak či onak stojíte před téměř Nerudovskou otázkou: „Co s tím?“ Máte na výběr dvě možnosti: Buď budete čekat, jak se situace vyvine, nebo problém začnete řešit hned. Pokud zvolíte druhou variantu, vyhnete se větším materiálním škodám a ochráníte i své zdraví.

Co způsobuje zatékání do střechy

Co všechno může vlhkost způsobit? Kromě toho, že vám ubírá na pohodě a kvalitě bydlení, snižuje také funkci a hodnotu obytných prostor. Jen si to představte. Je zima a vy si na sebe navléknete kabát. Jenže ten je mokrý a nacucaný vodou. Jak byste se v něm cítili? Asi byste se rychle převlékli do něčeho suchého.
Stejné je to i s vaším domem. Pokud má na sobě střechu plnou vlhkosti, tepelná izolace, která vodu absorbuje, ztrácí svoje izolační vlastnosti. Z domu uniká teplo a vy utratíte podstatně více peněz za topení. Navíc kvůli vlhkosti vznikají plísně. Ty způsobují různé nemoci od alergií až po astma. Zvláště pokud s vámi bydlí malé děti nebo lidé se špatným imunitním systémem, hrozí jim zdravotní potíže.

Jedna netěsnost ve střeše funguje jako padající domino. Děravá nebo netěsná hydroizolace postupně ničí další části konstrukce, které jsou pod ní. Přílišné otálení tak může skončit opravou či výměnou nejen střechy, ale i ostatních poničených částí domu.

Kudy může zatékat

Zaprvé musíte zjistit, odkud zatéká. A nemusí to být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Nejčastěji bývá netěsnost v hydroizolaci, ale ne vždy. Máte na střeše nástavby, konstrukce, atiku, prostupy, kabely nebo hromosvod? Všude tam může být, jak se říká, zakopaný pes. A není také neobvyklé, že do střechy zatéká zevnitř. Na vině může být nedostatečná tepelná izolace nebo tepelné mosty, které způsobují kondenzaci vody ve střešní skladbě. Proto pečlivě zmapujte projevy a zvláštnosti zatékání. Hledejte odpovědi na otázky:

• Objevuje se vlhkost jen na jednom místě?
• Je zatékání spojené s deštěm? Jak silný byl déšť a jak dlouho trval? Foukal při dešti vítr? Z jaké strany foukalo?
• Začne voda ze stropu kapat vzápětí, nebo až druhý den?
• Objeví se jen vlhký flíček, mapa, nebo dokonce kapky?
• Kolik toho nakape? Zvyšuje se množství nakapané vody?
• Nepohyboval se nedávno někdo po střeše?
• Neprobíhaly tam nějaké dodatečné práce?

Tyto detaily vám můžou hodně napovědět a usnadnit vaše hledání. A nezapomeňte si poškozené místo vyfotit, ať máte evidenci nejen pro pojišťovnu, ale také pro ty, kdo budou střechu opravovat.

Malé mechanické poškození v detailu.

Vhodné měřicí techniky odhalí i ta nejmenší poškození…

Poškození střechy pod zatěžovací vrstvou

…a to i v hydroizolaci pod zatěžovací vrstvou.

Jak zatékání do ploché střechy řešit

V jedné lidové písni se zpívá: „Když se ti zlámalo, dej ho spravit, nauč se, synečku, hospodařit…“ Stejný princip jako u kolečka platí i u střechy. Na koho se ale v tomto případě obrátit? Můžete zkusit firmu, která vaši střechu stavěla, nebo oslovit zkušeného izolatéra či pokrývače. Existuje ale ještě jedna možnost. Obraťte se na odborníky, kteří se přímo zaměřují na vyhledávání děr a netěsností na plochých střechách. Získáte tak tým zkušených nestranných techniků, kteří dokážou rychle najít příčinu vašeho problému. A to díky speciálním metodám, které používají k vyhledávání závad.

Metody pro hledání děr a netěsností

Podle typu střechy a poškození nasadí technik měřicí a lokalizační metody, které jsou speciálně vyvinuty pro odhalení defektů ve střešním plášti:

  • Elektroimpulzní zkouška – její pomocí lze s velkou přesností najít i kapilární netěsnost. Metodu je možné použít na plochých střechách se zatěžovací vrstvou (kačírek, intenzivní a extenzivní zazelenění), aniž by se ze střechy musela odstranit.
  • Jiskrová zkouška odhalí i okem neviditelné dírky. Hodí se na suché plochy bez zatěžovací vrstvy.
  • Dýmová zkouška je zvlášť vhodná pro zkoumání napojení hydroizolace nebo střešní konstrukce. Do střešního pláště se zavede kouřový plyn. Ten pak uniká z trhlin, otevřených spojů nebo z jiných netěsných míst.
  • Retenční nebo endoskopická zkouška jsou nejčastěji použity pro kontrolu odvodňovacích systémů střechy.
  • Mikrovlnná zkouška nebo impedanční defektoskopie jsou měřicí techniky, které analyzují rozložení vlhkosti v izolační vrstvě střechy. Na základě výsledků analýzy se následně určí místo netěsnosti.

Tyto i další metody se dají kombinovat a přizpůsobit zkoumané ploše. Tak se podaří odhalit i ty nejzáludnější závady.

Elektroimpulzní zkouška na zelené střeše.

Pomocí elektroimpulzní zkoušky najde zkušený technik poškození střešního pláště i pod extenzivním zazeleněním.