Zátopová zkouška na plochých střechách

S moderním trendem k využívání plochých střech ve stavebnictví se zvyšuje potřeba pečlivé péče o jejich těsnost a odolnost vůči vodě.

Pro celkovou kontrolu těsnosti hydroizolační vrstvy střešního pláště se v praxi používá historicky osvědčená metoda zátopové zkoušky. Tato metoda identifikuje potenciální netěsnosti a zajišťuje bezpečnost střešní konstrukce v proměnlivých klimatických podmínkách. Důraz na prevenci představuje investici do dlouhodobé odolnosti střešního systému. To není jen otázka majetkové hodnoty, ale také zajištění bezpečnosti a pohodlí obyvatel nemovitosti.

Zátopová zkouška představuje specializovaný postup navržený k testování těsnosti plochých střech. Cílem této metody je simulovat extrémní povětrnostní podmínky, zejména silné deště, a tak identifikovat potenciální netěsnosti či slabiny v konstrukci střechy.

Zátopová zkouška probíhá ve standardním režimu 2 až 3 dny. Zátopovou zkouškou je většinou zaplavena celá plocha střechy najednou. V případě zjišťování netěsností zátopovou zkouškou působí na střechu tlak a velké množství vody. Pokud se po prvním provedení nezjistí místa, která mají za následek zatékání, pak se zkouška opakuje znovu. Během té doby je budova vyřazena z provozu.

Vzhledem k našim zkušenostem nedoporučujeme provádět kontrolní zátopovou zkoušku tam, kde by mohla být překročena únosnost střešní konstrukce, ani tam, kde není možné zajistit dostatečné množství vody, nebo v případech, kdy tvarové řešení střechy neumožňuje její provedení.

Zátopová zkouška může vést k nepřirozenému stavu na ploché střeše a následně k masivnímu zatečení do střešního pláště objektu. Zároveň tato zkouška neodhaluje konkrétní netěsnosti, pouze potvrzuje těsnost. V případě netěsnosti hydroizolace má její provedení fatální dopady. Voda pronikne do skladby střešního pláště a dojde ke znehodnocení tepelně-izolační vrstvy a případně k dalším škodám v interiéru. Zátopová zkouška neumožňuje přímou lokalizaci netěsností – víme, že teče, ale nevíme, kde. Zátopová zkouška je neekologická, protože spotřebovává obrovské množství vody a vykazuje také značnou spotřebu energie.

Správná péče o ploché střechy není pouze o reaktivních opatřeních po vzniku problémů, ale především o preventivních krocích, které mohou minimalizovat rizika.

Naše mateřská firma v Německu má již 18leté zkušenosti s nedestruktivními metodami jako je elektroimpulzní zkouška nebo jiskrová zkouška, které v sousední zemi již nahradily zátopové zkoušky. Tyto metody jsou efektivní a přesné ve vyhledávání netěsností na plochých střechách. Jedná se také o nákladově výhodnější variantu. Nicméně pokud je zátopová zkouška bezpodmínečně vyžadována, můžeme ji pro Vás provést vč. přidání UV barviva.

Pravidelná zkouška těsnosti plochých střech představuje klíčový nástroj pro prevenci před nečekanými problémy. Investice do pravidelných kontrolních opatření má za cíl minimalizovat riziko vzniku vážných netěsností a škod na střešní konstrukci. Prevence je klíčovým faktorem pro udržení integrovaného stavu střechy a prodloužení její životnosti.

Prevence představuje investici do budoucnosti, která může výrazně snížit náklady na opravy a následné škody. Identifikace a odstranění potenciálních problémů v raném stadiu minimalizuje finanční zátěž a zachovává hodnotu střešního systému.

Zkouška těsnosti poskytuje důvěru v odolnost střešního systému vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám a zabraňuje rozsáhlým škodám, které by mohly postihnout konstrukci budovy.

Pravidelná zkouška těsnosti plochých střech není pouze bezpečnostním opatřením, ale i strategií pro udržení dlouhodobé integrity střešního systému. Tímto způsobem se majitelé nemovitostí mohou spolehnout na bezproblémový provoz svých střech a eliminovat rizika spojená s nečekanými problémy.

Doporučené intervaly pro pravidelné zkoušky těsnosti plochých střech závisí na několika faktorech, včetně věku střechy, místních klimatických podmínek a historie předchozích oprav. Nicméně, obecně platí, že:

1. Nové střechy: V prvních letech po instalaci se doporučuje provádět zkoušky každých 1-2 roky.
2. Střechy starší než 10 let: Pro starší střechy by měly být zkoušky prováděny minimálně každé 1-3 roky.
3. Starší než 15 let nebo v náročných klimatických podmínkách: V těchto případech by mohlo být vhodné zvážit zkoušky každý rok.

• Jarní a podzimní období je obecně vhodné pro zkoušky těsnosti. Střecha je obvykle suchá a teploty jsou příznivé pro provádění zkoušek.
• Jaro je ideální pro přípravu na deštivější letní období, zatímco podzimní zkoušky mohou odhalit případné problémy před zimou.

• V letních měsících, pokud klima dovolí, může být provedení zkoušky účinné. Nicméně v horkých dnech může být problematické dosáhnout optimálních podmínek pro provedení testu.

• Zimní období obvykle není ideální pro zkoušky, zejména v oblastech s nízkými teplotami. Mrazivé podmínky mohou ovlivnit výsledky zkoušky. Při teplotách pod 3 °C nebo na zledovatělých/zasněžených střechách není zkouška proveditelná.

Optimální časování zkoušek by mělo brát v úvahu místní klimatické podmínky a zvolený interval mezi jednotlivými zkouškami. Důkladné plánování podle specifik střechy a okolního prostředí zajistí efektivní průběh a spolehlivost výsledků.

Vaše nemovitost, bez ohledu na její velikost či účel využití, je investicí, která si zaslouží optimální péči. Buďte aktivním ochráncem své nemovitosti. Zajistěte si pravidelné zkoušky těsnosti, které vám poskytnou klid vědomí, že střecha vaší nemovitosti odolá nástrahám počasí a zachová si svou hodnotu. Vyplňte poptávkový formulář a my se vám ozveme.